Hajničky
jsou rostliny žijící v listnatých lesích okolo řek a potůčků, kde na jaře jsou stromy "svlečené" a v létě je chrání svým kabátem před sluncem. V poslední době jsou ohrožovány smrkovými monokulturami, které díky nedostatku slunce v jarním období a změnou ph půdy ničí bylinné patro pod stromy. Hlavními zástupci v naší zemi jsou sasanky, hepatica, plicník, corydalis, gagea a další. Celou skupinu hajniček rozšířím o všechny druhy, co potřebují spíše stín, vlhko a dají se pěstovat na našich zahradách. Budu se zde tedy věnovat širší skupině vzácných rostlin.
Aceriphyllum rossii
Tato rostlina určitě nemůže chybět v žádné hajní parti. Pochází z Číny a Koreje. Je zajímavá především svým květem v době rašení. Vykvétá časně z jara bílými květy. Po odkvětu narostou poměrně velké zelené listy. Existují však již vyšlechtěné odrůdy s červenými listy. Ty jsou samozřejmě zajímavé po celou dobu vegetačního období. Rostlina je v našich klimatických podmínkách plně mrazuvzdorná. Největší zajímavostí této rostliny jsou léčebné účinky. Extrakty z jejího kořenu působí protizánětlivě, zabraňuje zubním kazům a snad i nějakým formám rakoviny. V minulém roce 2011 probíhal výzkum na univerzitě v Koreji. Pro zájemce přikládám zápis o výzkumu této rostliny.
Hepatica transsilvanica 'Eisvogel'
Hepatica transsilvanica 'Schvanensee'
Bílá jahoda
-dřívé hojně se vyskytující v nabídkových katalozích zahradníků. Za Druhé světové války téměř vytracena. Zůstala jen ve starých zahradách, kde byla opět naleze a vrácena zpět do kultury. Nyní se pěstuje hojně v západní Evropě, především v Anglii jako zajímavost, rarita.
Velikostí je stejná jako naše známá lesní jahoda. Chuťově je o něco sladší. Zajímavostí je, že se nerozmnožuje, jak klasické jahodníky odnoži, ale pouze dělením trsů a semeny. Množení probíhá tedy podstatně pomaleji.
Corydalis solida ´George Baker´